Jak pozitivní myšlení zastiňuje vnitřní pravdu a nevědomě vykořisťuje zdraví těla i Země.
Tento článek pojmu jako tlumočení svých vnitřní částí, které jsou živé a cítí. Které možná budou nepohodlné. Jsou to však části jež máme všichni, jsou naší součástí. Nemohu mlčet neboť nemohu ignorovat děje vnitřní i vnější. Jakožto praktikující terapeut vidím, že všichni se potýkáme s tím uplně stejným. Při každém nastolování rovnováhy se rozbíjejí dogmata a iluze. Né naopak! Nepřidávám na iluze další světelnější sugesce a se stíny se nehýbe. To vede k explozy a zhroucení.
Umrtvující konverzace ještě položivého vnitřního Já se Snem o lépším zítřku.
Aneb jak probíhá proces podmaňování:
Sen: ,,Zabij bolest, zabij chudobu, zabij neúspěch,''
Že to nejde? Tak ho alespoň přetři něčím pozitivním. Něco si přej! A tam už se nedívej.
Já: ,,No malinko se to zlepšuje, ale uvnitř vím, že to není pravda, toužím po nečem ještě silnějším důvěryhodnějším, aby to bylo trvalejší a opravdovější.
Sen: ,,Musíš se víc snažit (rozuměj víc od sebe odpojit), znič svou zranitelnost buď silný, vsugeruj si opak, a pokud sis to ještě neutvrdil dost, musíš zdokonalit své afirmace a taky se přesunout do jiné reality! A přestaň být tak skeptický.
Já: ,,Furt to nemám, padám zpět, do hlubin beznaděje, stojím za nic a jsem k ničemu, nedokážu to překonat..''
Sen: ,,Ještě sis to prostě nezasloužil protože sis nepřál dostatečně silně! Možná zítra''...
Proč je stále tabu pohledět zpříma? Dívat se tam a přijímat, objímat to, co je součástí nás. Neboť to je skutečná sebeláska a blahodárná alchymie. Každý exit připravuje půdu pro větší propad. Neboť tak zní kyvadlový zákon polarit.
Jenom v pekle se sní o lepších zítřcích
Nechci si ani umět představit, jak by to tu vypadalo, kdyby každý dostal kompenzaci své bolesti v podobě hmotného haraburdí, jak by planeta Země o to rychleji zanikla.
To není pesimismus, to je neochota jedinců jít do své bolesti, a proto si ji paradoxně způsobujeme sami a způsobujeme ji i Zemi, neboť ona je zrcadelním. A názory jako: ,,pro každého je tu dostatek, splň si své sny,, mě opravdu nenechávají klidnou. Nenechám si namluvit iluzi pohodlnosti pokud mám ještě zdravý přístup k citům, k ochotě naslouchat, vidět a cítit bolesti Země i druhých.
Chci vidět a chci cítit, chci znát svou vnitřní pravdu a mám odvahu soucítit. Samolibost páchne na každém kroku a tento názor otrvuje ty, kteří se neradi nechají rušit ze svého spánku - avšak pouze do doby, kdy vypoví jejich tělo. Pak se možná začnou pídit, co je příčinou.
Přes naše tělo vede cesta. Léčením těla léčíme i Zemi. Neboť se dostáváme do harmonie. Člověk v harmonii nemá potřebu dychtit a lhát. Zejména sobě sám.
Tělo nás učí - nikoli mučí.
Všichni máme své slabosti a není nic důležitějšího než je poznat, prozkoumat, přijmout a skamarádit se s nimi. Všichni jsme lidé a podléháme dualitě, to však neznamená dualitu vymezit, popsat dobro a zlo a odělit je. Je to prolínání. Je to den a noc, potrava a výkal, radost a smutek, nádech a výdech, muž a žena, slunce a měsíc.
Dej si sobě sám co Ti chybí - ale to je vždy vnitřní hodnota!
Tu si nekoupíš ani nevyčaruješ. Nikdo Ti ji nedá, to není ani možné. Pokud nestojíš o dočasnost a povrchnost.
Zeptej se sám sebe, co mi skutečně chybí? To je Tvá svoboda. Že už nepodlézáš tomu, kdo si myslíš, že to pro tebe má. Nebo věci, o které si myslíš že ti bolest vykompenzuje. V symbolickém pojetí lstivý satánek s jeho výhodami.
Narovnat vnitřní hodnoty
zvol si čemu chceš sloužit? Co sytí Tvou Duši a rozevírá křídla?
Přání se plní s ohledem na Tvou misi
Když jsi v přítomnosti a upřímný k sobě, i se svými strachy a bolestmi, nedokonalostmi a nenaplněnými touhami, vždy je tu nějaká aktivita, který dává radost a smysl a v této aktivitě je i balíček možností, které jsou jen Tvoje, daly by se nazvat budoucí splněné sny, ale v úplně jiném pojetí, než jakou nám předkládá mysl s jejím chtěním. Zde se angažujme a rozvíjejme, zde se nás ujímá pan ,,Samoděj,, a ukazuje cestu s postupnými krůčky. A podloží Ducha když je čisté a pravdivé i cesta je čistá a pravdivá. V opačném případě nastává konflikt a bolest.
Přeji všem bytostem odvahu k vnitřní pravdě a co nejméné úniků do sugescí a pozitivních afirmací. *** Lycana